Nejagresivnějšími nepřáteli koberců i všech textilií jsou vlhkost, biologičtí činitelé (moli a další hmyz, plísně) a dlouhodobé nečistoty. Všechny textilie by měly ležet na suchém podkladu. Případné vlhko nebo rozlitá voda musí být okamžitě vysušena – jinak totiž pronikne do tkaniny, tam rozpustí nečistoty, nebo uvolní barvivo a vyplaví je na povrch. Takto vzniknou skvrny, které je velmi obtížné po delší době odstranit. Navíc se zvyšuje riziko rozvoje plísní. Na volně ležící koberce by se neměl stavit žádný těžký nábytek ani kořenáče s květinami. Může dojít k nevratnému poškození vlasu koberce, zpuchření vláken pod kořenáči. Zcela dostačující je lehké vysávání koberce nejdříve po rubu, pak po líci ve směru vlasu a to vysavačem bez kartáče. Koberce by se nikdy neměly klepat na klepadle. Části koberce ležící na hraně by se mohly popotahováním a klepáním poškodit. Mohlo by také docházet k uvolňování uzlů. Silně znečištěný koberec svěříme odborníkům a nepokoušíme se jej sami vyčistit. Neodborné ošetřování koberců chemikáliemi a domácími prostředky, jako například kyselým zelím, zašpiní vlas do hloubky, znehodnotí celkovou barevnost a nelze již tyto změny vrátit do původního stavu. Může dojít i k odstranění přirozeného obsahu tuku z vlny, který znesnadňuje pronikání nečistot do hloubky. Jsou to zásahy, které zásadním způsobem snižují hodnotu koberce. Odborník na čištění textilií posoudí každý koberec individuálně, vybere vhodný způsob čištění a také jeho interval.

Všeobecně můžeme koberce čistit:

mokrou cestou – klasický způsob, který lze použít v případě, že je koberec stálobarevný a bez velkého poškození stářím vláken;

suchou cestou – práškovými a pěnovými čistidly – metoda se používá zřídka, když je koberec nestálobarevný, protože převážně odstraňuje jen povrchové nečistoty;

chemicky – méně používaný způsob – používá se v případě, že je koberec nestálobarevný, nebo zašpinění nelze odstranit mokrou cestou.

– Chemické čištění by se mělo svěřit odborníkům, kteří zaručí šetrné a pečlivé vyčištění.

Bezpečnou ochranou koberce proti molům je jeho časté větrání, odstraňování prachových nečistot a pohyb. Pro vývoj vajíček totiž moli potřebují klid.

Pokud vznikne na koberci nedopatřením skvrna, je nutné ji začít odstraňovat co nejdříve. Snažíme se rychle odsát co největší množství rozlité tekutiny. Většinu čerstvých skvrn lze odstranit vytíráním vlažnou vodou a poté je vysušit (třeba fénem). Jedná-li se o starší skvrny a skvrny neznámého původu, obrátíme se opět na odborníky na čištění koberců.

Jakmile zjistíme poškození a uvolnění okrajů koberce, je dobré ho nechat restaurovat co nejdříve. Poškození se může při sebemenším pohybu rozšířit do uzlíkové části a hodnota koberce klesá velmi rychle, navíc restaurování je pak finančně náročnější.

Restaurátorský a konzervátorský proces je složitá práce, která se musí provádět s citem a ve spolupráci s ostatními odborníky a konzervátory jiných oborů. Vždy se podle prvotních expertíz musí zvolit nejvhodnější způsob konzervace a restaurování pro každý předmět individuálně. Proto je restaurování předmětů časově náročné.

Restaurátorský proces zahrnuje:

a) Průzkum – zjištění stavu předmětu, materiálu, techniky, rozsahu poškození, zahrnuje také studium historických i současných informací a souvislostí.

b) Konzervování – je soubor činností, kterými zachováváme předmět v dochovaném stavu a nedoplňujeme celá chybějící místa poškozených předmětů.

c) Restaurování – je soubor uměleckých postupů a technik, kterými upravujeme dochovaný stav díla tak, abychom zachovali jeho historickou a estetickou formu.

Chtěla bych zdůraznit velký význam restaurátorské zprávy, kterou je každý restaurátor povinen vypracovat k restaurovanému předmětu.

Existuje více způsobů restaurování orientálních koberců. Zadavatel spolu s restaurátorem by měli nejdříve předem posoudit:

– Stáří koberce
– Stupeň poškození a znečištění koberce
– Jedinečnost koberce a jeho kvality
– Další použití koberce, způsob jeho uložení a vystavení

Podle těchto kritérií pak vybrat nejvhodnější způsoby restaurování.

Zdroj: J. Dřevíkovská